Záhada s vysavačem

Něco vám povím. A ano, vím, že tyhle věci na sebe obvykle lidi neprásknou na internety, ale když už znáte i moje bombarďáky, je tohle vlastně úplná maličkost. Tak. Připraveni?

Jsem technicky, řekněme, méně zdatná. Má technická zdatnost je na takové úrovni, že s běžným životem je prakticky neslučitelná. Ale to teď doopravdy nebudeme rozebírat. Myslím, že vy, kdo mě čtete pravidelně, případně jste četli mou knihu, už to hodnou chvíli tušíte.

Naštěstí  nám ten umělecký nepoměr doma některé rodinné články vyvažují.

Minulý rok jsem dostala robotický vysavač. To je takový ten kouzelný stroj, o němž spousta žen sní a tajně si o něj píše Ježíškovi. No a mně byl jednoho dne nadělen zcela nečekaně! To bylo radosti, panečku! Jestli ono to obdarování náhodou lehce nesouviselo s tím, že náš dvorní vysavač se dobré čtyři týdny předtím odebral do nenadálé pracovní neschopnosti a na naší domácnosti to začalo být kapánek vidět? Možné to je. Ale nerada bych odbočovala.

Zkrátka jsem dostala robotický vysavač. A musím říct, že je to kouzelná věcička. Postupem času, jak se mi pomalu okoukalo to kouzlo, že vysavač pustím a pak zase zaparkuju do stanice, mě napadlo, že by to chtělo postoupit na další level a dát tak prostor svému technickému géniovi, aby plnohodnotně projevil svůj potenciál. Ano, přesně tak. Napadlo mě, že zkusím funkci plánovaného úklidu.

Nezní to přeci až tak složitě, no nemám pravdu?

Ta funkce tam pravděpodobně je právě z toho důvodu, aby lidem usnadnila práci.

Zvládne to určitě i malé dítě…

Tu poslední myšlenku jsem si mohla odpustit. Protože odpověď zněla: ano, dítě to zvládne. Ale nezvládne to dospělý technicky neschopný jedinec.

Ale popořadě. Nechtějte vědět, kolik nekonečných minut jsem strávila tím, že jsem se pokoušela tu věc přinutit, aby dělala to, co chci já. Bylo to marné. Nastavit hodiny. Stisknout „PLAN“. Nic. Třeba to jde na čínský čas? Třeba je slabá baterka? Třeba to řídí nějak vyšší moc z Vesmíru a ta prostě nechce, abychom měli doma uklizeno?

A víte co? Jednou mi ten ovladač čmajznul Eliš, namátkově zmáčknul pár tlačítek a kde se vzal tu se vzal, odkudsi se vyloupnul nápad našeho vysavače se každé ráno ve čtyři hodiny probrat a začít jezdit po baráku.

Noc co noc jsme se s Pažoutem s leknutím vzbudili uprostřed noci a s mačetou v ruce jsme vylítli z postele s tím, že dole v kuchyni jezdí nejspíš nějakej buldozer nebo že tam startuje raketa. Tak dobře to ten synek nastavil!

Přímo neodnastavitelně.

Teď nastala druhá část té zábavy. Jak ten program vypnout? Z ovladače se stal můj parťák pro dlouhé večery a vyzkoušela jsem fakt všechny tlačítka, co na něm byly. Vykuchala jsem z něj baterky. Změnila čas, v důsledku čehož se ten prevít rozhodl vyrážet na tu svou demoliční vycházku pro jistotu už v jednu hodinu v noci.

Všechno marné. Až Pažout jednoho dne situaci nervově nevydržel a vytáhnul tajnou zbraň. Návod.

„Nastuduj to,“ se strohým komentářem mi manuál vrazil do ruky jakožto čtenářsky nejaktivnějšímu obyvateli naší domácnosti..

A já se snažila. Fakt. Asi dvě minuty jsem s tím návodem strávila. Pak jsem upadla do nekontrolované apatie a šla jsem si radši nalít víno.

Tak se náš milý vysavač zas a znovu vydával na své noční flámy. Občas jsem ze zoufalství zkusila vyndat ho ze zásuvky či vyndat baterky z ovladače. Ale on si neúnavně brázdil ten náš chlívek hlava nehlava.

Míra Pažoutovy mrzutosti s přibývajícím počtem nočních výskoků z postele rostla. Až definitivně překypěla.

„Můžeš už si doprdele přečíst ten podělanej návod?!“ vystartoval na mě jedné noci.

„Já už jsem ho četla. Nepřišla jsem ani na to, jak to zapnout, natož abych věděla, jak to vypnout,“ vysvětlovala jsem dotčeně.

Tak si Pažout odsupěl přečíst návod. Za čtyři minuty přišel a s triumfálně vítězoslavným výrazem ve stylu „jseš úplnej debil“ mi oznámil, že to tam samozřejmě bylo napsaný. Stačí vypnout vypínač na vysavači.

No jo. To se holt stane. Ale zase nebýt toho načasovaného vysavače neotřásala by se u nás doma po nocích zem. Byť to bylo vinou rychlého sprintu k vysavači. To je třeba uznat.

 

Chcete zůstat ve spojení a zároveň se trochu pobavit u mých historek? Pak je tu pro vás e-book zdarma Jak brát život s humorem.

 

 

Facebook Comments

1 thought on “Záhada s vysavačem”

  1. Tož to je dost dobrá historka. Úplně to vidim, jako u nás. Naštěstí já neměla ambice toho malýho hajzlika ani naprogramovat. Nemáme ani nabíjecí stanici. Nabijimho přímo nabíječkou.
    Ovšem jedno ti závidim. Pažouta. Já bych totiž tohle poslouchala několik týdnů…. 😂

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.