Snídaně do postele

Kdysi dávno, v dobách, kdy jsme s Pažoutem byli ještě z poloviny bezdětní, jsme velmi rádi využívali možnosti šoupnout to naše redbullem naspeedované tornádo někomu z řad příbuzných a ochutnat na chvilku svobodný život.

Ano, tehdy ještě příbuzní stáli v řadě, aby si mohli užít den s naší malou princezničkou. To je výhoda, když si pořídíte dítě jako první (v Pažoutově případě jako poslední) z rodiny. Všichni jsou z toho paf. Když jeden z příbuzných po dni odpadl vyčerpáním, vždycky byl po ruce někdo připravený na střídačce. Byly to hezké časy.Ne že bychom snad teď neměli v zásobě řadu příbuzenstva ochotného hlídat. Oni nám všichni kdykoliv rádi pohlídají, žejo. Akorát když dojde na to někdy, objeví se nějaká neodkladná překážka jako třeba začínající či odeznívající nemoc, práce na zahradě, návštěva hřbitova nebo zapnutá žehlička někde hodně daleko od nás.

Zkrátka život byl tenkrát fajn. Jednou jsme si s Pažoutem vyjeli na víkendový wellness, kterýžto nám měl nahradit vrchol tehdejší pětiletky namísto dovolené v Jugoslávii. V rámci toho wellnessu byly nějaké masáže, sauna, jídlo a tak. To by jeden od wellness víkendu nečekal!

A na programu jsme měli také snídani do postele. Pro nás ztrhané živořící učitele to byl vrchol luxusu.

Jakože fakt jsem se těšila, až si tu snídani v posteli vychutnám v dokonale padnoucím župánku obklopená růžovými okvětními lístky.

Pamatuju si to, jako by to bylo včera. V tom nejsvůdnějším negližé, které mi mateřská dovolovala, jsem šla ke dveřím převzít ten kouzelný stoleček plný dobrot. Šampáňo, džus, káva, rohlík, dokonce i uherák. Prostě paráda.

Co nejopatrněji jsem stoleček donesla k posteli, kde už Pažout nedočkavě slintal nad vidinou uheráku. Věnujte pozornost slovu vidina.

Laškovně jsem Pažouta peskovala: „Pažoute, hlavně to na sebe nezvrhni! Znáš se!“

A hádejte, co se stalo?

Ne, Pažout to na sebe nezvrhnul. Dokonce si ani nestačil znovu slintnout nad tím uherákem. Zvrhla jsem to já. Chápejte, aby se Pažout necítil blbě, kdyby to byl on.

Tak mě napadá, kolik asi snídaní do postele končí na v posteli? A za to určitě mohly ty vratké nožičky a nerovnoměrné rozložení věcí na stolečku v sektorech A2 a B4. Na to vemte jed.

Víte, jak vypadá kávovo-džusovo-proseccová koupel? Perfektní na omlazení pokožky, celkovou regeneraci buněk a taky na celulitidu. Na tu obzvlášť, protože když není rohlík, víno, kafe, marmeláda potažmo jakékoliv jídlo, nemůže být celulitida, no nemám pravdu?

Já jsem skutečně myslela na to nejlepší pro naše zdraví. Musím se pochválit.

A od té doby, pokaždé když se pokouším o navození romantiky snídaní do postele, se nejdřív zplna hrdla zasmějeme našemu zážitku, potom chvilku meditujeme nad kávou položenou na zemi vedle postele a nakonec si na tu zem rezignovaně sedneme, protože kdo by to pak uklízel.

Pokud byste chtěli přispět nám na další úsměvnou cestu, stáhněte si můj e-book Vystupujte na veřejnosti v klidu a s nadhledem. Ono to naše cestování se všemi vychytávkami jako jsou snídaně do postele totiž vyjde celkem draho, vezmete-li v potaz, že se po postelové snídani musíme dojít najíst někam jinam.

No a pokud jste škrkouni a chcete se pobavit ještě lepšími historkami, doporučuju e-book zdarma Jak brát život s humorem.

Facebook Comments

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.